EN / SLO

Irena Šťastná

Czech Republic, 1978

The poet and novelist. She graduated the Faculty of Arts at University of Ostrava (Master's studies with focus on the Czech language and Literary Science) and the Faculty of Philosophy and Science in Silesian University, Opava (BA in Library and Information Studies). She was working in management of Ostrava’s City Library for 5 years. Currently, she is on maternity leave with her 2 year-old son Dominik.
She published poetry and short stories in many periodicals - Host, Protimluv, Psí víno, Tvar, UNI, Literární forum, Pandora, Viselec, Weles, Zvuk, etc.), in anthologies and almanacs - V srdci černého pavouka (In Heart of Black Spider) 2000; Cestou (On the Way) 2004; Antologie české poezie 1986–2006 (Anthology of Czech Poetry), 2007; Ty, která píšeš (You Who Write - anthology of contemporary Czech women's stories); 2008.
In 2006 Irena Šťastná published the book of poetry Zámlky (All Unsaid). The second collection titled Všechny tvoje smrti (All Your Deaths) is going to be published in September 2010. Now the authoress is working on the book of short prosaic stories.


Čekatel

Tato noc
má vadné držení těla
jak tráva z městských zelených ploch.

Chci tě potkat.
Mezi domy s přivázanými víčky
mezi přísně sázenými stromy
ve městě bez náhrobků
kde ošlapky zůstanou
v kvalitní zámkové dlažbě.

Chci tě
právě pro tuhle noc
bez štěkotu posledního psa ve vsi
bez řetězu cihlového prachu
protože jen v její černi
stojím za předměstím
s trámy v žebrech.

A natahuji ruce
že tě nahmatám
s přelámaným jazykem na půl žerdi
na předělu surové hodiny
kdy chybí bohapustá samota
s kolínkem nad ohbím.

Tu třískne vzduch.
A přihrbená noc
přeutíká
zpátky přes strniště
o dáseň dřív než
vyjdeš z jednopokojového bytu.


V SLOVENŠČINI:

Čakalec

Ta noč
se drži krivo
kot trava z mestnih zelenih površin.

Želim si te srečati.
Med hišami s privezanimi vekami
med strogo posajenimi drevesi
v mestu brez nagrobnikov
kjer s čevljev odpadlo blato ostane
v kvalitetnem grajskem tlaku.

Želim si te
prav to noč
brez laježa psa na koncu vasi
brez verig opečnega prahu
kajti le v njeni črnini
stojim za predmestjem
s tramovi v rebrih.

In stegujem roke
da te zatipam
s prelomljenim jezikom na pol droga
na ločnici surove ure
kjer manjka brezbožna samota
s kolenom nad zgibom.

Vtem trešči zrak.
In zgrbljena noč
šine
nazaj čez strnišče
za dlesen prej preden
stopiš iz enosobnega stanovanja.

Prevedla Tatjana Jamnik


+++

Nebyls pod doverskými útesy kde moře třaskalo o vzduch.
Já nesla samotu pod svetrem. Málo alejí je tu - píšu a
jediný pták nepřišel za svědka.

Zaoblenec na břiše tlačí. Kameny pod vlnami zůstaly v patnáctero odstínech. Nevím jak se to stalo.
Zahrajte foxtrot ať je důvod přitulit tváře
šeptls v Bath na plese když venku nasněžilo
a kraj byl zkouzlený.

Usadím se u Bedfordu. Napiš zas věty olovnice
přetěžké stářím - končím ten dopis. Porodím zítra.
Za čtyři roky se s vlídným pohledem obejdeme na ulici.


V SLOVENŠČINI:

+++

Ni te bilo pod doverskimi pečinami kjer je morje butalo ob zrak.
Jaz sem pod puloverjem nosila samoto. Tu ni dosti alej – pišem in
en sam ptič ni prišel za pričo.

Zaobljenec na trebuhu tišči. Kamni pod valovi so ostali v petnajstih odtenkih. Ne vem kako se je zgodilo.
Zaigrajte fokstrot da bo razlog pritisniti obraza drug k drugemu  
si šepnil v Bathu na plesu ko je zunaj zapadel sneg
in je bila pokrajina zakleta.

Usedem se pri Bedfordu. Napiši spet stavke svinčnice
pretežke od starosti – končam to pismo. Rodila bom jutri.
Čez štiri leta se bova z vljudnim pogledom obšla na ulici.

Prevedla Tatjana Jamnik


+++

Dějství prvé:
Slečno? Prosím vás nešeptejte ve fjordech.
Půjdeme spolu městem? Za podchodem je šeď
a onehdá tam visely čerstvé králičí nožky.
Vykoupu svou vlčí srst v jezeře. Skutečně?
Jistě. Tolik rozumím kvalitě vašich očí.

Dějství druhé:
Nezakrývejte si šíji
kam bych pak dával prsty.
Miluji vás jako
krajku náhorních plošin.

Dějství třetí:
Musím vytěžit štěrky z osmi řek a
poznat chvostoskoky podle ocásků.
Toho dne se dozvíš
a budeš kupodivu laskavá.

Dějství čtvrté:
Po večerech voníváš mléčnou kaší.
Už se neshýbneš na lukách.
Jsem snoubenec tvých dědiců?
Máš úzkost bojínků nade rty.

Dějství páté:
Anižs byl u toho umřelo to malé
do poslední šlachy průsvitné.
Tahejte v kapli za provazy.
Prosolte ryby na hostinu.
Chci být sedmým odvarem ticha.
 

NEDERLANDSE:

Eerste bedrijf:
Mevrouw? Ik smeek je niet te fluisteren in de fjorden
Kunnen we door de stad? Waar de metro eindigt in het grijs
en waar gisteren verse konijnenpoten hingen?
Ik dompel mijn wolvenvacht in het meer. Echt waar?
Ja echt. Zo onderga ik de schoonheid van je ogen.

Tweede bedrijf:
Bedek je hals niet
Waar ik dan mijn vijf vingers leg
Ik bemin je
als borduurwerk op een hoogland.

Derde bedrijf:
Ik moet een groeve graven uit acht rivieren
en de hagedissen leren kennen aan hun staart
Op de dag zul je het weten
en zul je verrassend teder zijn.

Vierde bedrijf
De avond ruikt naar havermoutpap
Je kunt niet meer bukken in de weide.
Ben ik de verloofde van je erfgenaam?
Je draagt een krans van angst boven je lippen.

Vijfde bedrijf:
Toen je niet hier was, is de kleine gestorven
hij was volstrekt doorzichtig
Trek aan het touw van de kapel.
Zout de vis voor het eten.
Ik wil het zevende infuus van stilte zijn.

Vertaald door Ineke Holzhaus


V SLOVENŠČINI:

+++

Prvo dejanje:
Gospodična? Prosim, ne šepetajte v fjordih.
A greva skupaj po mestu? Za podhodom je sivó
in ondan so tam visele sveže zajčje tačke.
Svojo volčjo dlako bom skopala v jezeru. A res?
Seveda. Tako zelo razumem kvaliteto vaših oči.

Drugo dejanje:
Ne pokrivajte si vratu
kam bom pa dajal prste.
Ljubim vas kot
čipko visokih planot.

Tretje dejanje:
Moram izkopati prodnike iz osmih rek in
prepoznati skakače po repkih.
Tisti dan boš izvedela
in boš začuda prijazna.

Četrto dejanje:
Ob večerih vohaš mlečno kašo.
Ne boš se več pripognila na travnikih.
Sem zaročenec tvojih dedičev?
Nad ustnicami imaš tesnobo travniškega mačjega repa.

Peto dejanje:
Ne da bi bil pri tem, je umrlo tisto majhno
do zadnje kite prosojno.
V kapeli vlecite za vrvi.
Osolite ribe za gostijo.
Rada bi bila sedmi prevretek tišine.

Prevedla Tatjana Jamnik


SUOMEKSI:

Ensimmäinen kohtaus:
Rouva, pyydän ettette kuiskailisi vuonoissa.
Voimmeko mennä kaupungin kautta? Siellä on harmaa maanalainen
jonka katosta roikkuivat yhtenä päivänä tuoreet rusakon jalat.
Kylvetän sudenturkkini järvessä. Ihanko totta?
Totta kai. Pidän arvossa silmiesi laadukkuutta.

Toinen kohtaus:
Älä peitä niskaasi
jolle annan sormeni.
Rakastan sinua kuin
tasankojen kirjontaa.

Kolmas kohtaus:
Minun täytyy louhia sora kahdeksasta joesta
ja tuntea sisiliskon häntien alut häntien alla.
Päivä jona sen oppii
ryhtyy yllättävän ystävälliseksi.

Neljäs kohtaus:
Iltaisin haistele maitopuuroa.
Niityille et voi vaipua.
Olenko puoliso perijöillesi?


Viides kohtaus:
Ilman että olin täällä pieni kuoli
se oli lopulta läpikuultavaa.
Vedä naruista kappelissa.
Suolaa päivälliskala.
Tahdon olla seitsemäs hautunut hiljaisuus.

Kääntänyt Vilja-Tuulia Huotarinen


+++

Ještě upíjíš turka
cítíš obyčejnou hořkost
za zuby. Jsem stará rostlina
pomyslíš si ale bude to pravda
až za minutku. Pak cinkne mobil
a žal – vmetek - urve se z řetězu.
Času slepily se dásně.
Koukneš na dvě čáry za tryskáčem
ptáci jakžtakž drží oblohu
a hořekují nad tvrdnutím lodyh
i ztrátou matek. Tvá prý leží metr od kolejiště.
Jaro zrovna tlačí na pupeny a jí je to jedno.


V SLOVENŠČINI:

+++

Še piješ črno kavo
za zobmi čutiš navadno
grenkobo. Stara rastlina sem
pomisliš ampak to bo res
šele čez minutko. Potem zacinglja mobitel
in žalost – strdek – se utrga z verige.
Času so se zlepile dlesni.
Pogledaš dve črti za reaktivcem
ptiči kolikor toliko držijo nebo
in tarnajo nad otrdevanjem stebel
pa tudi izgubo mater. Tvoja baje leži meter stran od tračnic.
Pomlad pravkar pritiska na popke in njej je to vseeno.

Prevedla Tatjana Jamnik


SUOMEKSI:

Juot yhä turkkilaista kahvia
ja maistat mitäänsanomattoman katkeruuden
suussasi. Olen kuihtunut kasvi
ajattelet, mutta ajatuksestasi tulee hetkessä
totta. Silloin puhelimesi soi
ja suru – verenpurkautuma – pääsee lieastaan.
Aika on kuluttanut ikenesi.
Katsot kahta viivaa lentokoneen perässä
linnut pitelevät taivasta vain vaivoin
ja valittavat kovia lehdenvarsia
ja menetettyjä äitejä. Omasi makaa
metrin päässä raiteelta. Kevät puskee silmujaan.

Kääntänyt Vilja-Tuulia Huotarinen


Kvítkovice

Zem načesaná
jak děti po koupání

když stará teta
v rohu zahrady
ubila bažanta

když my se milovali
v posteli pradědy
(měl přejemné kosti).


HRVATSKI:

Kvitkovice

Zemlja je bila začešljana
poput djeteta poslije kupanja

kada je stara tetka
u uglu svoga vrta
zatukla fazana

dok smo vodili ljubav
u pradjedovoj postelji
(a imao je tako krhke kosti)

Prijevod Tahir Mujičić


PO POLSKU:

Kvítkovice

Ziemia wyczesana
jak dziecko po kąpieli

gdy stara ciotka
w rogu zagrody
zabiła bażanta

gdy się kochaliśmy
w łóżku pradziadka
(miał miękkie kości)

Tłumaczenie: Agnieszka Będkowska-Kopczyk


V SLOVENŠČINI:

Kvítkovice

Zemlja počesana
kot otroci po kopanju

ko je stara teta
v kotu vrta
ubila fazana

ko sva se ljubila
v pradedovi postelji
(imel je prenežne kosti).

Prevedla Tatjana Jamnik


Krajino:

máš ztuhlé boky po zimě
i paže z vlnitého plechu.
A vnukům bude úplně jedno
na kterém zelenkavém kopci
na kterém hrudkovitém hřbitově
nahřejeme zemi.


HRVATSKI:

Krajolik

imaš tako tvrde bokove zimi
i ruke od valovitog pleha
no unucima će biti svejedno
na kojem zelenom brdašcu
na kojem kvrgavom humku
ćemo grijati zemlju

Prijevod Tahir Mujičić


V SLOVENŠČINI:

O krajina:

po zimi imaš otrple boke
in roke iz valovite pločevine.
In vnukom bo čisto vseeno
na katerem zelenkastem hribu
na katerem grudičastem pokopališču
bova ogrela zemljo.

Prevedla Tatjana Jamnik


E.S.

Den od pohanky. Jako před rokem.
Myš se mihne. Pole řízne pluh.

Zase první havran má v zobanu sucho.
Dobrá - nechám si deštěm ztřískat obličej.

Až zatrne. A přece nevstane ta z Nice
skokem z věže mrtvá.


V SLOVENŠČINI:

E. S.

Dan za ajdo. Kot pred letom dni.
Miš švigne. Polje reže plug.

Spet ima prvi vran v kljunu suhó.
V redu – dežju bom pustila prebičati svoj obraz.

Da kar zdreveni. Pa vendar ne vstane óna iz Nice
od skoka s stolpa mrtva.

Prevedla Tatjana Jamnik


+++

Půlka tvé hlavy v přesvětleném vagónu
zatímco ráno sotva kulhalo za tmou
odcestovala expresem na operaci.
Budou tam i moje klíční kosti
a přerušený oběh naší lásky
volám za nárazníkem
ale utíkající měsíc
tak uvyklý všemu
převrací oči.
Máš prý:
nasládlou čáru přes dlaň
a úděl že dožiješ všechny svoje smrti.


V SLOVENŠČINI:

+++

Pol tvoje glave je v osvetljenem vagonu
medtem ko je jutro komaj šepalo za temo
odpotovala z brzovlakom na operacijo.
Tam bosta tudi moji ključnici
in prekinjen krogotok najine ljubezni
kličem za odbijačem
bežeči mesec pa
tako vajen vsega
zavija z očmi.
Menda imaš:
osladno črto čez dlan
in ti je usojeno, da boš doživel vse svoje smrti.

Prevedla Tatjana Jamnik


Nemocen

Měsíce zbrzděny o matraci lapeny prostěradly u krčků.
Z osláblé dálky sleduji svou ženu paže s blankami
a úzkými prsty. Poklice pomaleji pokládány.

Listopadová mlha tlačí nohy do oken
změkle mne vsakuje pokoj takový je to dobrodinec.
Venku rozdávají sněhy.
Berte si berte vlajkonoši mých obratlů
olamte konce a šup s nimi do huby
místo vánočních rybek.

Cizí raraši lozí po parapetu
den co den usedají na okraj postele.
Pryč s nimi. To není k jídlu.
Leden i jaro prohvízdly ptačí oči.

Už nevidím tvou krásu ženo.
K nepolknutí je rozměklá
březnová hlína
co tlačí mě
ke stěně.  


V SLOVENŠČINI:

Bolan

Dolge mesece zavrt ob žimnico ujet v rjuhe ob vratu.
Iz oslabele daljave opazujem svojo ženo roke z mrenami
in ozkimi prsti. Počasneje polagane pokrovke.

Novembrska megla tišči noge v okna
zmehčano me vsrkava soba tak dobrotnik je to.
Zunaj razdajajo sneg.
Vzemite le vzemite zastavonoše mojih vretenc
olomite konce pa brž z njimi v gobec
namesto božičnih ribic.

Tuji gavnarji razgrajajo po okenski polici  
vsak dan znova sedajo na rob postelje.
Stran z njimi. To ni za jest.
Januar in pomlad sta prežvižgala ptičje oči.

Ne vidim več tvoje lepote žena.
Neužitna je zmehčana
marčevska prst
ki me tišči
ob steno.  


Prevedla Tatjana Jamnik





Working translations into English:

Expectant

This night
has defective posture
as the grass from citi green areas.  

I want to meet you.
Among houses with tethered eyelids  
among strictly planted trees  
in a city without gravestones  
where the footprints remain
in the good-quality pavement.

I want you  
just for this night
without the barkling of last dog in the village
without the chain of dust from bricks
because only in its black  
I am standing in the suburb  
with beams in ribs.

And I am craning hands  
that I grabble you  
with the broken tongue at half-mast
on the line of rude hour
ehen the damned loneliness is missing
with the small knee on the turn.

Suddenly the air bangs.
And the stoopoing night
runs through
back across the stubble-field
a jaw earlier than
you leave one-room flat.


+++

You weren´t bellow Dover´s cliffs
where the sea was battering the air.    
I was carrying the loneliness under the sweater   
Not many alleys are here – I am writting
and not single bird came as witness.  

The rounded on the belly is pressing. Stones behind waves  remained in fifteen tones. I don´t know how it happended.
Play fox-trot to have a reason to snuggle cheeks
you whispered in the ball in Bath
when it snowed outside
and the countyside was conjured.

I will settle by Bedford. Write again plummet sentences
heavy by old age – I am finishing the letter.  
I will confine tomorrow. In four years
we go round in the street with benign glance.


+++

Act one:
Madam? I am begging you not to whisper in fjords
Can we go along the city? There is the grey behind subway
and the fresh rabbit feet were hanging there the other day.
I bath my  wolf fur in the lake. Really?
Sure. I understand the quality of your eyes so much.

Act two:
Do not cover your nape
where I then give my fingers.
I love you like
needlework of tablelands.

Act three:
I have to mine the gravel from eight rivers
and get to know the springtails under tails.
That day you'll learn it
and you will be surprisingly kind.

Act four:
In the evenings smell milky porridge.
You cannot bend in the meadows.
Am I the fiance's of your heirs?
You have the anxiety timothies of over the lips.

Act five:
Without being here a little died
it was translucent by the last.
Pull the strings in the chapel.
Salt the fish for dinner.
I want to be the seventh infusions of silence.


+++

You are still drinking Turkish coffee  
feeling the trivial bitterness
behing teeth. I am an old plant
you think but it will turn to true  
in a small minute. Then your handy rings
and the grief – embolus – brakes away from the string.
Time has pasted gums.
You look at two lines behind the jet
birds hardly hold the sky
and are lamenting because of hardening of footstalks
and loosing of mathers. Your one is lying
a meter from the track. The spring just pushes on buds.


Kvítkovice village

The ground combed
as children after a bath  

when the old aunt  
in the corner of her garden
killed the pheasant

when we embraced
in the grandfather´s bed
(he had very soft bones).  




Landscape:

you has numb hips after winter  
and shoulders from corrugated plate.
And grandsons will not mind  
on which green peak
on which lumpy cemetery
we warm the land.  





E.S.

The day from buckwheat. As a year ago.
A mouse fleets. The field is cut by plough.  

Again the first raven has drought in the neb.  
Well – I let batter my face by rain.
To get in fear. And though that one   
dead by jumping from Nice tower
does not stand up.



+++

The half of your head travelled to the operation
in very lighted coach of the express
while the morning was barely limping by the darkness.
My clavicles will be there as well as
the interrupted circulation of our love
I am shouting to the bumper
but the running moon
so accustomed to anything
reverses its eyes.
It is said:
you have the sweet line across the palm
and reach the lot that you ovecome all your death.



Ill

Months are put behind the mattress
and catched by sheets near necks.
I am observing my wife from the weak distance
her arms with membranes and thin fingers.
Plate covers are put down slowly.

Nowember fog is pushing the legs in windows
the room is soaking me softly
what a well-doer is he.
They are dropping snows outside.
Take them take  
flag-bearers of my vertebra
lop the ends and take them into chops
instead of Christmas fish.

Foreign imps are creeping on the window-sill
a day by day they are sitting down
on the edge of the bed.
Away with them. It cannot be eaten.  
January and spring are whistled by the bird eyes.

I am not able to see your beauty my wife.
Squashy March clay cannot be swallowed
it pushes me
to the wall.

Literary association IA

The 8th Golden Boat Poetry Translation Workshop 2010

The 8th Golden Boat International Poetry Translation Workshop

"SAVE LEAD-POISONED CHILDREN OF KOSOVO"
You can sign the petition here

A FILM BY BOJAN BRECELJ: Golden Boat 2010 from Bojan Brecelj on Vimeo.

ABOUT WORKSHOP - MEDIA on internet

Dnevnik, 18. 9. 2010

Primorske novice, 16. 9. 2010

Večer, 27. 9. 2010

La poesia e lo spirito, 28. 9. 2010

Tvar, 21. 10. 2010

Portal české literatury, 8. 11. 2010

Czech literature portal, 1. 12. 2010

 

PROGRAMME

Sunday, 12th September
19:00 – Welcome dinner

Monday, 13th September
9:30 – Working session
13:00 – Lunch
19:00 – Dinner

Tuesday, 14th September
9:30 – Working session
13:00 – Lunch
14:30 – Excursion (Škocjan caves)
19:00 – Dinner

Wednesday, 15th September
9:30 – Working session
13:00 – Lunch
15:00 – Walking excursion
19:00 – Dinner

Thursday, 16th September
9:30 – Working session
13:00 – Lunch
18:30 – Dinner
20:00 – The Golden Boat Reading in Škocjan

Friday, 17th September
9:30 – Working session
12:30 – Lunch
14:00 – Departure for Ljubljana
19:00 – The Golden Boat Reading at the Ivan Cankar Cultural Center in Ljubljana

Saturday, 18th September
9:30 – Session on translating poetry
13:00 – Lunch
15:00 – Excursion to Tomaj
20:00 – Dinner

Sunday, 19th September
Departure after breakfast

Zlati Čoln 2010